100 JA’ABO’OB TI’ LE CIENCIA TI’ LE POLÍMEROS YÉETEL U IMPACTO T’ LE BIMATERIALO’OB

Dr. Juan Valerio Cauich Rodríguez, CICY*

Traducción del Instituto para el Desarrollo de la Cultura Maya del Estado de Yucatán (INDEMAYA)

Tu ja’abil 1920 Hermann Staudinger tu ya’alaj le t’aan macromolécula, tu’ux taal u yantal le compuesto químico ku taal ti’ u nupikubáaj covalente ti’ mejen molécula’ob ku k’aaba’tik monómeros wa unidade’ob. Le je’elo’oba’ unidado’ob repetitiva’ob ku ts’aajik bejla’e’ k’iin ti’ le polímero’ob ku taal ti le materiale comuno’ob u meyaj sáansamal le polietileno (PE), polipropileno (PP), poliestireno (PS), policloruro de vinilo (PVC) wa le polietilen tereftalato (PET) tak le polímero’ob ti’ ingeniería je’el bix le policarbonato (PC).

Staudinger —Premio Nobel de Química— mix juntéen tu tukultaj wa nib óol ti’ chan t’aana’ bejla’e’ k’iine’ ku béeytal u sintetizar macromolécula’ob yéetel composición, estructura yéetel propiedad diseñada’ob ti’ le medida yéetel b’aax je’el u yantal ti’ jump’éel impacto uti’al u beeta’al u desarrollo de biomaterialo’ob wa je’el bix le soporte’ob ti’ le ingeniería ti’ tejido’ob. Beeyxan k’abéet u ya’ala’al le base’ob teóricas ti’ le propiedado’ob uti’al u solución ti’ ya’ab sistema’ob polimérico’ob bejla’ k’iine’ ma’ k’aj óolta’al wa mina’an u yaantaj adicionales ti’ P.J. Flory wa P.G. de Gennes.

Le u yila’al le ba’al visualización clásica ti’ jumpéel polímero tu yáantaj au jóok’ol táanil concepto’ob asab nojba’al je’el bix le biocompatibilidad, tu’ux le ba’alo’ob propiedades je’el bix le ba’ax ku taasik, estructura, rugosidad, grado ti’ humectabilidad, ichil uláak’o’ob, yaan ti’ jump’éel efecto ichil u yantal interacción ti’ polímero’ob yéetel elemento’ob biológico’ob.

Tumen táan k’iimbesik jo’okáal ja’ab ti’ le ciencia ti’ polímero’ob, ma’ unaj k pátik paachil le u meyaj ti’ uláak’ ajxaak’alo’ob k’aj óolta’an bey Nobel ti’ Química. Je¿el bix, Herman F. Mark, K. Ziegler y éetel G. Natta máxo’ob tu ts’aajo’ob ba’al uti’al u ma’alobtal le biocompatibilidad. Beeyxan tumen le A.J. Heeger, A. McDiarmid yéetel H. Shirakawa tu ts’aajo’ob ba’al tu síijsaj u tuukulil uti’al u beeta’al materialo’ob uti’al u meyaj uti’al le regeneración ósea yéetel ti’ nervio’ob periférico’ob. U ts’ooke’, u meyajo’ob Y. Chauvin, R.H. Grubss, R.R. Schrock ts’o’ok u yáantajo’ob uti’al u beeta’al biomaterial absorbible’ob.

Le xak’ala’ ma’ chuka’ani’ wa ma’ tu ya’ala’al uláak’ meyajo’ob ti’ uláak’ aj-xak’alo’ob polimérico’ob, tu p’áato’ob noj meyajo’ob yo’olal le je’elo’. Je’el bix Otto Wichterle máax tu beetaj hirogelo’ob wa poímero’ob ti’ ja’ yéetel PHEMA ti’ le k’iino’oba’ ku k’abéetkúunsa’al ti’ lente’ob ti’ contactoil blando’ob. Yaan uláak’ meyajo’ob beeta’ab ti’ u láak’ k’iino’ob tu beeto’ob u jáalk’abil- ti’ jump’éel ba’al ku chíikpajal ti’ jejeláas chíikulilo’ob químico’ob (ph) wa fisico’ob (u chokwil, sáasil, etc.), bey chúunsaj u beeta’al u jáalk’a’al jach tu beelil le je’elo’obo’. Ti’ le k’iino’oba’ le polímetro’ob yaanti’ob ts’aak wa xak’a’an polímetro’ob-ts’aak pa’ajóolta’an tumebn Ringsdorf laili’e ku yila’al jach ma’alo’ob uti’al u meyajta’al jejeláas xak’alilo’ob uti’al u ts’a’akal cáncer.

Tu ja’abil 1938, Otto Bayer tu beetaj le poliuretano’ob, uti’al in tuukul jump’éel nu’ukulil polimetro’ob máas túumbentako’ob je’el u páajtal u meyajta’al ti’ jejeláas ba’alo’ob, tak ti’ le ts’aako’. Le meyajo’ob je’ela’ tu ts’aaj u beejil uti’al u beeta’al poliuretano’ob jaats’a’ano’ob ti’ jejeláas meyajilo’ob ku bino’ob desde hidrogelo’ob tak k’eexel ti’ tejido’ob blando’ob je’el bix injerto’ob vascularo’ob wa tak u k’eexel ti’ tejidoo chich je’el bix baak.

Tu yo’olal uláak’ ba’al le polimerizaciono’ aniónicail kuxa’an, ts’aba’an ti’ Szwarc ti’ 1956 wa le polimerizaciono’ob radicalaria’ob kaláanta’ak (NMP, ATRP, RAFT) u páajchaja u beeta’al nu’ukulo’ob jach ma’alob jats’a’no’ob, yéetel u kalanil u áalil molecularo’ob yéetel polidispersidado’ob kabal jach u k’abéetkúunsa’al ti’ ingeniería macromolecular tu’ux ku kaláanta’al beyxane’ bix beeta’al, u meyajil yéetel u yiich ti’ jejeláas copolímero’ob.

 

U BEETA’AB BIOMATERIALO’OB YAAN U CHÚUN TI’ POLIMÉRICO

Le polímero’ob je’el u páajtal u jaatsa’al uti’al u meyajta’al yo’olal u meyajil je’el bix fibra’ob, elástomero’ob yéetel plástico’ob, le je’elo’obo’ ti’ le k’iino’oba’ k- tuukulitik ku k’askúunko’ob yóok’ol kab, x-ma’ u yiila’al u k’abéetkúunsa’al uti’al u beeta’al nu’ukulilo’ob uti’al ts’aak. Plástico’ob je’el bix le polietileno jach ka’anal u áalil molecular uti’al u beeta’al copa acetabular kalikil ti’ artoplastia ti’ t’e’et’ wíinkilal máak wa je’el bix jump’éel base ti’ prótesis metálica uti’al u piix máak; je’el bix le polipropileno je’el u páajtal u meyajta’al uti’al u buy bak’ quirúrgicas; kalikil, le PET ku meyajta’al uti’al injerto’ob vasculareso’ob.

Le polímero’ob je’el u páajtal u jaatsa’al yéetel u p’áatal tu chuum wa biodegradabilidad. Wa beey u ya’alal yo’olal u k’aaskuntaj yóok’ol kaab k-ts’iboltik u xu’uls’al u meyajta’al jach séeb yéetel ma’ u biin u pu’ulul ti’ le aceano’ob, tu yo’olal ma’ séeb u k’askúunta’al ku k’abéetkúunsa’al uti’al u beeta’al nu’ukulo’ob ti’ ts’aak.

Ma’ tu páajtal u tuukulta’al jump’éel cemento óseo uti’al u meyajtal jump’éel prótesis ti’ u piix máak, u t’e’et’ wíinkilal máak wa keléenbal máakil yaan jojóopkil ti’ u wíinkilal máak lekéen máanak kam’péel semana’ob. Le acrílicoba’, jach le PMMAo’, beeta’an uti’al u xáantaj majan ti’ lajunp’éel ja’ab uti’al u nu’upu’ yéetel baakel yéetel jump’éel prótesis metálica. Jump’éel injerto vascular jach ma’alob beeta’ab unaj u xáantal ya’ab ja’abo’ob lekéem beeta’ak jump’éel meyaj jach u loobiltik u wíinkilal máak.

Beey xan, uti’al u jejeláasil meyajo’ob ti’ ts’aak ,le u séeb u k’askúunta’al jach ts’íibolta’an, je’el bix u beeta’al membrana’ob ti’ generación guiada (baakel) tu’ux k’áabeet kex kamp’éel wa waxakp’éel semana’ob yéetel u meyajil nu’ukulilo’ob x-ma’ toxico uti’al u wíinkilal máak.

Lekéen t’aanako’on yo’olal polímeros ti’ ts’aak unaj tuukultik xan ti’ le polímero’ob yaan yil yéetel le taak’al pachil ta’ wíinkil yéetel ku yiyibankil ta wíinkil ( lentes ti’ contacto wa ba’ax ku k’eexik a woot’el), bey xan le ya’abach dispositivos ts’aakil ku taak’al ti’ a k’i’ik’el je’el bix le catéteres, oxigenadores, etc.

Ba’ax ku je’ets’al

U meyajta’al wáaj ma’ u meyajta’al le plástico’obo’, Bey juntúul ichil u múuch’il polimérica ti’ México yéetel ust tu yich u meyaj ti’ suuka’anil ti’ ts’aak, in tuukultike mina’an talmil. K Ojéel yaan plástico’ob ku ch’éejel tu juun wa yéetel biomasa, yaan ya’abach bix u tuukulil u yeemsaj u yiilal ma’ ma’alobil ti’ u yóok’ol kab. Chen ba’ale’, u meyajta’al le materialo’ob poliméricos ti’ ts’aak asab talam tumen mina’an jump’éel polímero yóok’ol kaab biocompatible, tumen jump’éel microambiente biológico jach jela’an yéetel máax ti’ ku meyaj jach jéets’el.

Wale’ u súutukil suutikabaj uti’al a wilik le materiobología wa le biomateriales ku taal natural je’el bix le elastina, le polisacárido sulfatado’ob ku taal ti’ ja’, le péptido antimicrobiano’ob; je’el bix le ju’un ti’ le ba’alo’ob ku jaats’ik ti’ le mecanobiologia yéetel le angiogénesis; yéetel ma’ óol le u jach bix ku k’uchul ti’ le biotecnología yéetel le nanotecnología ti’ le kúuchulil ti’ bix beeta’anil ti’ sustitutos bilógico’ob. Bey xan le u meyajta’al le nanoparticulas uti’al u pets’ jáalk’abta’al ti’ le fármacos ti’ soorot’ wa bey xan ti’ le u taakmúk’tal le vacunas ichil le terapia genética uti’al p’isba ti’ le COVID-19.

Chéen u cha’ajo’olta’al le meyaja’ káajsa’an tumen Hermann Staudinger ti’ 1920 bey je’el u páajtal k a’alik le ba’ax u ka’ansmaj ma’ p’a’at chéen beyo’.

*Le ts’aakyaj Cauich Rodríguezo’ ajkaansaj/ajxaak’aal tu chúmukil tu’ux ku xak’aalta’al ju’uno’ob Científica ti’ Yucatan A.C. tu Kúuchil u un’ukulilo’ob yéetel ku meyaj yèetel Sistema Nacional ti’ ajXaak’alo’ob ti’ ka’ap’éel jats, ku kaxantik tsikbalo’ob ti’ polímeros uti’al u ts’aak beeyxan yéetel acrílicos uti’al cementos óseos, poliuretanos uti’al u ts’a’abal ti cardiovasculares yéetel ma’ úuche’ u k’eexel le nuukulilo’ob uti’al le kojo’ob.